Základní informace

 

„Sibiřská kočka může přijetí jakékoliv královny zkrášlit, ba přímo vyzdobit.“ – takto charakterizují angličané Sibiřskou kočku. Je nezávislá, samostatná a sebevědomá. Doma je však válející se bytostí, s nadáním odstranit ze svého majitele jakýkoliv stres.

 Sibiřské kočky jsou nejen krásné a chytré, ale i příjemným společníkem s přátelskou povahou a oddaní mazlíčci svého pána. Zaslouženě získávají stále větší oblibu nejen u nás, ale i v zahraničí.

Původ plemene

Aktivní osidlování Sibiře Rusy začalo na konci 16. století. Kočky byly v té době v Rusku velmi populární a užitečná zvířata, takže je lidé při stěhování na Sibiř brali s sebou. Sibiřské klima je velmi drsné. Mutace pomocí genů pro dlouhou srst kočkám velmi pomohla. Narostla jim dlouhá, hustá a vodu odpuzující srst.
Divočina v okolí sídel pomohla udělat z koček výborné lovce. Sibiřské kočky jsou známy jako výborní lovci nejenom v Rusku. Kočky na Sibiři se vyvinuly jako přírodní plemeno daleko od Evropy s velkým genofondem. K nám do ČR byla tato kočka dovezena asi před 10ti lety a velmi dobře se zde aklimatizovala. ČR se může pochlubit velmi dobrou chovatelskou základnou sibiřských koček, která je ceněna v celé Evropě.
Je to středně velká kočka, samice váží 3,5 - 5 kg, kocouři pak 6 - 10 kg. Jsou zdravé, učenlivé, s dobrou povahou, rády komunikují s lidmi při zachování své kočičí nezávislosti.
 

Povaha sibiřské kočky

Sibiřské kočky jsou velice snášenlivé, milé a mazlivé povahy zvláště, když jsou odchovány v bytě, kde mají úzký kontakt s člověkem od útlého věku. Je to kočka odolná a velmi přizpůsobivá, která s vámi bude žít jak v panelákovém bytě, tak i v domku se zahradou a ráda se v ní proběhne. Vzhledem k jejímu přírodnímu původu a snaze udržet tuto rasu v původní podobě (nepřešlechťovat) se těší sibiřská kočka dobrému zdraví.
Rády "hovoří" se svým člověkem, aktivně vyhledávají jeho přítomnost a dožadují se jeho pozornosti. Mnozí chovatelé říkají, že odebírají od člověka negativní energii.Velmi rády si hrají. Snáší se dobře s ostatními kočkami a jsou to i dobré společnice pro psy. Jsou učenlivé a rychle pochopí co nesmějí, samozřejmě koťata jsou dovádivější než dospělá kočka. Všechny kočky jsou osobnosti a neposlechnou na každé slovo jako pejsek, ale když cítí, že jsou milovány, dokáží zase oni z lásky k vám udělat nemožné.
Na mnohých zahraničních www stránkách se vyskytují informace, že speciálně sibiřskou kočku si může pořídit i osoba alergická na kočičí sliny, protože se tento alergen u sibiřek nevyskytuje.
 

Péče

Sibiřská kočka je přírodní plemeno, její srst je samočisticí a voduodpudivá s drsnější texturou, neplstnatí a nevyžaduje tolik péče jako třeba peršanky. Česání je pro ně příjemným kontaktem s člověkem. Nedoporučuje se koupání i když kladný vztah k vodě je jejich přirozeností. V letních měsících mají po těle srst kratší, ale na zimu získávají bohatší osrstění zvláště na límci, kalhotkách a hustější a delší podsadu.
Pro kvalitu jejich srsti je nejdůležitější vyvážená strava, vitamíny nejlépe s přídavkem mořských řas, ve výstavní sezóně je vhodné přidávat biotin.
Pokud nechcete být poškrábaní z různých her, je možné kočkám přibližně jednou do měsíce zastřihovat drápy. Malým koťatům obyčejným střihátkem na lidské nehty a velkým kočkám pak speciálními kleštičkami na drápy. Zastřižené drápy kočkám rozhodně nevadí při šplhání po šplhadlech a hlavně si je nemusí brousit o nábytek.
 

Podmínky chovu

Sibiřské kočky je možné chovat i v panelovém domě. Předpokladem pro kvalitní srst však je to, aby byt nebyl přetopen. Ideální je, pokud je možno kočce umožnit výběh do voliéry, příp. na balkon, projeví se to zákonitě kvalitnější srstí. Vzhledem k silné fixaci koček na člověka není pouze voliérový odchov vhodný a zákonitě se negativně projeví na povaze zvířete. Sibiřské kočky mají rády výšky, jsou velmi dobrými šplhouny. Rády si hrají s vodou, které se nebojí. Sibiřská kočka plně dospívá ve třech letech. Do té doby se zejména mladí kocouři vyznačují méně kvalitní srstí, která i v zimní sezóně je kratší a mívá i řidší podsadu. Kočky se rozvinou po prvním, případně druhém vrhu.
 

Dospívání

Je všeobecně známo, že sibiřským kočkám a kocourům je povoleno krytí od 12 měcíců, ale je lepší začít s odchoven až od 15 měsíců. Jsou to sice dospělí jedinci, ale plně dozrávají až ve věku tří let, kdy získají kvalitní srst a zmohutní postava. Kočky mění svoji povahu po odchovaných koťatech, stávají, se mazlivější a vyrovnanější. 
    

zpět na hlavní stranu